Bývalou samostatnou obec tvoří dnes dvě osady, Javorník a Tejmlov jež do roku 1923 byly součástí politické obce Stachy. Javorník měl též svoji školu, zřízena byla roku 1875. Školní budova v Tejmlově byla postavena r. 1878. /Jiné datování uvádí 1880/. Před otevřením javornické školy docházely děti do školy ve Stachách. Ve staré kronice se o tejmlovské škole také dochovaly záznamy, např.: "... Škola stála okolo 3200 zlatých rakouské měny. Poznamenal František Voldřich, obecní písař, dne 23. 4. 1888." Roku 1884 škola měla 56 žáků. /Počet obyvatel Javorníku přibližně 350/. Škola v Tejmlově byla později školou dvoutřídní a měla vždy jednu třídu v Tejmlově a jednu na Javorníku. Dvoutřídní školou zůstala do roku 1937. Z období kolem roku 1935 pochází o obci obšírnější zpráva, kterou sepsal řidící učitel dvoutřídní školy Jindřich Linhart a dozvídáme se, že: ...V obci je místní odbor Národní jednoty pošumavské, divadelní kroužek J. K. Tyla, místní osvětová komise 4 politické spolky a 1 odborová organisace. Obyvatel ani domů nepřibývá. V Javorníku i v Tejmlově jsou staré zvonice, postavené na střeše stavení asi r. 1797. Podle statistického sčítání byly napočteny 221 kusy dobytka, z toho 3 koně, 109 kusů hovězího dobytka, 56 kusů vepřového dobytka, 34 kozy a 19 ovcí. Postavením Klostermannovy rozhledny na Javorníku /1065 m.n.m./, zvýšil se v obci turistický ruch. ... Později Javorník s Tejmlovem vytvořily samostatnou obec /1922/, ale i po svém správním osamostatnění náležely stále do "spádové oblasti" velké stachovské obce. Nejen stálou příslušností farní, poštovní, školní /měšťanka/, četnické, lékařské atd., ale i příslušností plynoucí z bývalého tradičního spojení s tzv. Královským hvozdem. V současné době je Javorník /od roku 1976/ součástí obce Vacov. V létech 1937 - 1940 doznalo původní šumavské venkovské prostředí vesnice určitých nebývalých a významných změn, které spočívaly v zahájení a dokončení několika pro obec významných budov, a také vydláždění hlavní cesty Javorníku a jeho elektrifikace. Všechny stavební akce se dají uvést stručným výčtem: Klostermannova rozhledna - otevřena 31. 8. 1938 Švehlova chata /dnešní sanatorium/ - vládní a poslanecká budova 1939 Kaple sv. Antonína Paduánského - vysvěcena 4. srpna 1940 Začala se budovat nová silnice, která měla umožnit lepší přístupnost Javorníku z Vacova. /Od Rohanova bývala jen úzká polní cesta pro kravský potah/. Javorník čekal na lepší spojení s Vacovem až do let 1953 - 1954. Budova firmy Baťa - Baťův dům - dokončena r. 1941 Elektrifikace Javorníku - 1941 - ostatní vesnice na Vacovsku se dočkaly elektrifikace až po roce 1948. Tato pro šumavskou vesnici neobvyklá stavební činnost byla vyvolána především zásluhou a zájmem českého politika, poslance NS Rudolfa Berana, rodáka z Pracejovic u Strakonic a dalších tehdejších vlivných osobností, které našemu pošumavskému kraji byly příznivě nakloněny a měly jej v oblibě. /V létech 1935-1938 byl R. Beran předsedou významné Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu /agrární strana/. Od 1. 12. 1938 do 15. 3. 1939 zastával funkci předsedy vlády tzv. II. ČSR a potom do 27. 4. 1939 se stal předsedou první vlády Protektorátu Čechy a Morava./ Všem stavebním akcím se dostalo značné finanční podpory ze státní pokladny. Byl to počátek snah ústředních vládních úřadů učinit z Javorníku reprezentativní šumavské letovisko a významné místo šumavského turistického ruchu. Javorník s lesnatým okolím je také stále významným a důležitým turistickým zázemím, které láká a přitahuje všechny jeho návštěvníky - hosty, svým nenarušeným a téměř původním přírodním prostředím kulturní krajiny, vzácnostmi lidové i novější architektury stavení a domů, krajinnými zvláštnostmi a krásami, nádherou jedinečných výhledů do dalekých dálek Šumavy a Pošumaví a nekonečných dálek velké části naší české země. Nadmořské výšky různých míst: Javorník - silnice - 960 m Švehlova chata - 985 m Kaple sv. Antonína - 1010 m Tejmlov - 900 - 960 m
Kroniku přepsal Antonín Ulrych
Tento web používá soubory cookie, aby vám zajistil co nejlepší zážitek z našich webových stránek.