Královský kámen

menhir Měsíční kámen

Královský kámen (časté pojmenování Královák) je jedním z vrchů (hor) Javornické hornatiny, která je součástí Šumavských plání. 
Na západ od Královského k. horský hřbet obsahuje Ždánov (1064,5) a Chlum (962,4). Nejvyšší horou Javornické hornatiny je blízký Javorník (1065,7) s Klostermannovou rozhlednou. Od Královského kamene je oddělen Kránkotským sedlem (992). 
Na vrcholu Královského k. vystupuje kulový skalní útvar tvořený skalní hradbou a mramorovými sruby. Pod skalami se kdysi vyskytovaly četné kamenné proudy a kamenná moře.  Z vrcholu skalní hradby býval daleký rozhled na velkou část Šumavy a Šumavského podhůří (Javor, Roklan, šumavské hřbety v okolí Černé hory u Kvildy, výhled na Sušicko a Horažďovicko.)  Ve stěně blízkého mrazového srubu
 je vytesán velký skalní oltář (nika) - datováno rokem 1899. Je vyzdoben obrazy svatých a doplněn vytesanými německými nápisy. 
Opodál se nachází historický mezník s letopočtem r. 1752.  Vrchol Královského k. je křižovatkou značených turistických stezek. 
Červená značka: Sušice - Královský k. - Stachy - Zdíkov - Vimperk  Modrá značka: K. Hory - Nicov - Královský k. - Klostermannova rozhledna - Javorník - Vacov - Volyně. 

Název "Královský kámen ..." Jednou českého krále a jeho ozbrojenou družinu pronásledoval houf cizího vojska. 
Mezi Nicovem a Tejmlovem došlo k boji. Král byl poražen a musel rychle uprchnout. Hnal svého koně přes horský hřbet Ždánova, 
v těch dobách ještě porostlý divokými houtštinami. Král se v nich ukryl mezi kameny, zatímco jeho doprovod prchal dál. 
Cizí vojska si v zápalu pronásledování ani nevšimla, že král zůstal vzadu. Hnali se dál za prchající královskou družinou. 
Tak byl král zachráněn. Kamenný blok nad Nicovem dostal od té doby název. Lidé ho pojmenovali Královským kamenem. 
Stejně tak i celý vrch dostal název Královský kámen. 

Vypráví se také, že v blískosti kamene kvete jen o dni svaté Barbory čarovný květ. Kdo květinu najde, může získat velké bohatství, které je zde ukryto.